THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pokud jste o MOSTLY AUTUMN dosud neslyšeli, nenechte se mýlit jejich gotickým klišé zavánějícím názvem. I já se musím přiznat, že mi tato kapela dosud unikala. Vlastně jsem na jejich stránky zavítal až poté, co jsem na jméno jejich zpěvačky Heather Findlay narazil na posledním počinu AYREON, „The Human Equation“. A že si mistr Lucassen nevybírá špatné hosty je již známo. To však byla pouze cesta k MOSTLY AUTUMN, poznání jejich tvorby bylo příjemné překvapení.
Tato zajímavá skupina se zrodila v Anglii z iniciativy kytaristy Bryana Joshe, který je i hlavní tvůrčí postavou. Abych nechodil okolo horké kaše, z jeho hudby je přímo cítit láska k hudbě PINK FLOYD. MOSTLY AUTUMN jsou klasickou rockovou kapelou se silnou emocionální složkou a s velmi vkusným nádechem podzimní atmosféry. Chvílemi je to táhne progresivním směrem, chvílemi sklouznou do folkových motivů (ostatně mají za sebou i turné s BLACKMORE´S NIGHT). Střídají akustický i zkreslený zvuk kytar se silnou podporou klavíru (některá kombinované sóla elektrika/klavír jsou kouzelná), ale využívají i dalšího širokého spektra nástrojů, fléten, tamburín a dalších. Příjemné je, že jejich hudba působí velmi střídmě a i přes větší počet sólových nástrojů nikdy nemá tendenci být přeplácanou nebo překombinovanou. Začátek alba se nese převážně ve svižném tempu, svižném na poměry těchto Angličanů. Prvním ze šperků „Storms Over Still Water“ najdeme ve třetí skladbě, „Ghosts in Dreamland“, kde posluchač získává dojem, že rytmus udávajícím nástrojem je klavír. Ten se ale „přepne“ do až lucassenovských kláves a mění celkovou barvu hudby, přirozeně a uvolněně. Nevím zda to vůbec dává smysl, ale z melancholického nádechu písní MOSTLY AUTUMN jakoby sálala pozitivní energie. „Heart Life“ je první „baladickou“ skladbou, ale opět je hudba plynulou melodickou říčkou a především emocionální nádech je zcela nenucený. To považuji za hlavní klad MOSTLY AUTUMN.
V „Black Rain“ najdeme hlavní (a bohužel jediný) hit alba. Nejsilnější hudební zážitek se skrývá v „Candle To The Sky“, sice je zde inspirace zmíněnými růžovými velikány znát asi nejvíce z celé desky, ale zato si z nich vzali to nejlepší, barevnou hudbu plnou emocí, nicméně nádherná sóla na flétnu a zajímavé instrumentální nápady i působivý refrén je jejich. Neméně zajímavou krásu smutné melodie nás MOSTLY AUTUMN nechají ochutnat v následující, velmi pomalé písni „Carpe Diem“, dalo by se říci duetem pro klavír a ženský zpěv, posléze i se sólovou kytarou. A v podobně melancholickém duchu pokračuje i titulní „Storms Over Still Water“ a příjemné akustické zakončení, „Tomorrow“.
Pochopitelně i u MOSTLY AUTUMN najdeme určitá negativa, jako například občasné opakování se akustických motivů, někdy až přílišná rozvláčnost a malá chytlavost refrénů, ale klady tentokrát výrazně převyšují. MOSTLY AUTUMN bych doporučil především všem „podzimním“ kapelám, které svůj pochmurný nádech vytváří v křeči a utápí se v přeplácanosti.
MOSTLY AUTUMN doporučuji všem, co si potrpí na klasickou rockovou hudbu a pěkné melancholické melodie. Hudba na „Storms Over Still Water“ je klidná, plná zajímavých instrumentálních pasáží a navíc zahraná zručnými hudebníky.
7,5 / 10
Bryan Josh
- zpěv, kytary
Heather Findlay
- zpěv, kytara, tamburína, flétna
Angela Gordon
- flétna, zpěv
Liam Davison
- kytary, zpěv
Iain Jennings
- klávesy, zpěv
Andy Smith
- basa
Andrew Jennings
- bicí
1. Out of the Green Sky
2. Broken Glass
3. Ghosts in Dreamland
4. Heart Life
5. The End of the World
6. Black Rain
7. Coming To...
8. Candle To The Sky
9. Carpe Diem
10. Storms Over Still Water
11. Tomorrow
Storms Over Still Water (2005)
Passengers (2003)
Catch The Spirit - The Complete Anthology (2002)
Music Inspired By The Lord Of The Rings (2001)
The Story So Far (2001)
The Last Bright Light (2001)
The Spirit Of Autumn Past (1999)
For All we Shared (1998)
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.